Абак
Аба́к (лат. abacus — хăма) – пирĕн эрăчченхи 4 ĕмĕрте Авалхи Грецинче шут ĕçне йĕркелемелли шут хăми. Абак хăмине йĕрсемпе пайланă, шут ĕçне йĕрсем тăрăх хурса тухнă чул катăкĕсемпе йĕркеленĕ.
Литература
- Депман И. Я. История арифметики. М.: Просвещение, 1965, с. 79-88. 2017 ҫулхи Ҫу уйӑхӗн 14-мӗшӗнче архивланӑ.
- Гутер Р. С., Полунов Ю. Л. . — М.: Знание. — 240 с. — (Библиотека «Знание»). — 100 000 экз.
- Boyer, Carl B.; Merzbach, Uta C. . — John Wiley & Sons, Inc.. — ISBN 978-0-471-54397-8.
- Gaisford, Thomas. . — Amsterdam, The Netherlands: Adolf M. Hakkert.
- Huehnergard, John (2011), "Appendix of Semitic Roots, under the root ʾbq.", American Heritage Dictionary of the English Language (5th ed.), Houghton Mifflin Harcourt Trade, ISBN 978-0-547-04101-8
- Klein, Ernest (1966), "abacus", A Comprehensive Etymological Dictionary of the English Language, vol. I: A-K, Amsterdam: Elsevier Publishing Company
- Lasserre, Franciscus; Livadaras, Nicolaus. Шаблон:Ref-Greek, Latin. — Rome, Italy: Edizioni dell'Ateneo. — Т. Primum: α — άμωσϒέπωϛ.
- Onions, C. T.; Friedrichsen, G. W. S. & Burchfield, R. W. (1967), "abacus", The Oxford Dictionary of English Etymology, Oxford, UK: Oxford at the Clarendon Press
- Pullan, J. M. . — Frederick A. Praeger, Inc., Publishers. — ISBN 978-0-09-089410-9.
- de Stefani, Aloysius. . — Leipzig, Germany: Teubner. — Т. I.
Каçăсем
- Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона: В 86 томах (82 т. и 4 доп.). — 1890—1907.
Шчутсем |
|
---|---|